Pražské památky UNESCO: Průvodce historickým srdcem metropole

Historické centrum Prahy

Procházet se po pražských ulicích je jako listovat živou učebnicí architektury. UNESCO v roce 1992 zařadilo historické centrum naší metropole mezi světové poklady - a není divu. Na ploše větší než 800 hektarů najdete všechno, co dělá Prahu tak kouzelnou.

Když se projdete po Starém Městě, dýchne na vás atmosféra staletí. Staroměstské náměstí? To je srdce Prahy, kde orloj už stovky let vypráví svůj příběh o čase. A co teprve Josefov! V jeho křivolakých uličkách jako byste slyšeli ozvěny dávných příběhů židovské komunity.

Karlův most - kamenný velikán nad Vltavou - spojuje dva světy. Na jedné straně rušné centrum, na druhé majestátní Pražský hrad. Víte, že je to největší starý hradní komplex na světě? Když stojíte na nádvoří a vzhlížíte ke špičkám katedrály sv. Víta, pochopíte, proč se Praha přezdívá město sta věží.

Pod hradem se krčí půvabná Malá Strana. Její barokní paláce a zahrady vyprávějí příběhy šlechticů a umělců. Každý kámen, každá budova je svědkem jiné epochy - od románských rotund přes gotické věže až po secesní ornamenty.

Co dělá Prahu tak výjimečnou? Je to její středověká duše, která přežila staletí téměř nedotčená. Klikaté uličky vedou tam, kam vedly už před stovkami let. Věže kostelů kreslí na obloze stejnou siluetu, jakou znali naši předkové.

Mezi 1300 památkami najdete skutečné perly evropské architektury. A nejde jen o budovy - je to ten neopakovatelný genius loci, směs historie, kultury a života, který pulzuje v každém zákoutí. Praha není muzeum - je to živoucí město, kde se minulost potkává s přítomností na každém rohu.

Karlův most a Karlova univerzita

Když se procházíte Prahou, dýchne na vás kouzlo Karlova mostu, který už více než 650 let spojuje dva břehy Vltavy. Představte si ty miliony kroků, které po něm přešly - od středověkých kupců až po dnešní zamilované páry, co si tu dávají první pusu pod hvězdami.

Víte, že most měří na délku jako pět fotbalových hřišť? Jeho 516 metrů je lemováno třiceti sochami, které jako tiší strážci sledují každodenní hemžení turistů i místních. Každý kámen mostu vypráví svůj příběh - o povodních, které přežil, o bitvách, kterým odolal, o osudech lidí, kteří po něm kráčeli.

A jen kousek odtud stojí další klenot - Karlova univerzita. Když vejdete do Karolina, jako byste se přenesli do roku 1348. Tyhle zdi pamatují první studenty, kteří tu před staletími debatovali o filozofii a vědě. I dnes tu při promocích cítíte tu stejnou vznešenost jako tehdy.

Gotické okno Karolina se stalo symbolem vzdělanosti - kolik studentů asi snilo o svém velkém dni, kdy projdou pod jeho obloukem? Z původní středověké univerzity se stala moderní vzdělávací instituce, která ale nezapomíná na své kořeny.

Most i univerzita spolu tvoří neoddělitelnou součást pražské duše. Zatímco most každý den ožívá pouličními umělci a fotografy lovícími ten nejlepší záběr na Hradčany, v univerzitních posluchárnách se rodí budoucnost. Obě památky jsou živoucím důkazem, že historie není jen prach v knihách, ale tepající srdce města.

A jak se o tyto poklady staráme? S láskou a respektem. Každý opravený kvádr Karlova mostu, každá zrenovovaná místnost Karolina vypráví příběh o tom, jak si vážíme odkazu našich předků. Vždyť jsou to místa, kde se historie potkává s přítomností v tom nejkrásnějším objetí.

Pražský hrad a Katedrála sv. Víta

Dominantou hlavního města je bezpochyby Pražský hrad, který se majestátně tyčí nad Vltavou již více než tisíc let. Tento největší souvislý hradní komplex na světě byl založen v 9. století a postupně se rozrůstal do dnešní impozantní podoby. Součástí areálu je Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která představuje nejdůležitější český chrám a symbol české státnosti.

Památka UNESCO	Rok zápisu	Městská část	Rozloha (ha)
Historické centrum Prahy	1992	Praha 1	866
Průhonický park a zámek	2010	Praha-východ	250
Židovské památky	1992	Praha 1	9
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně	2014	Praha 3	0.2

Katedrála, jejíž stavba byla zahájena v roce 1344 za vlády Karla IV., představuje mistrovské dílo gotické architektury. Na její výstavbě se podíleli významní stavitelé jako Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Dokončena byla až v roce 1929, tedy po neuvěřitelných 585 letech. Její věže dosahují výšky 96,5 metru a tvoří charakteristickou siluetu Prahy, viditelnou z mnoha míst města.

Pražský hrad prošel během staletí několika významnými přestavbami, které odrážejí různé architektonické slohy od románského přes gotiku, renesanci až po barok. Třetí nádvoří s katedrálou představuje pomyslné srdce celého komplexu, kde se odehrávaly korunovace českých králů a dodnes se zde konají významné státní ceremonie.

V areálu hradu návštěvníci naleznou množství významných památek, včetně Starého královského paláce, baziliky sv. Jiří a proslulé Zlaté uličky. Právě Zlatá ulička se svými malými domky, kde podle pověsti žili alchymisté císaře Rudolfa II., patří k nejnavštěvovanějším místům komplexu. Významnou součástí je také Vladislavský sál, největší světský prostor středověké Prahy, který dodnes slouží při významných státních událostech.

Katedrála sv. Víta ukrývá mnoho cenných uměleckých děl, včetně kaple sv. Václava s nástěnnými malbami ze 14. století a vzácnými polodrahokamy. V katedrále jsou také uloženy české korunovační klenoty a ostatky českých patronů. Mozaiková Zlatá brána, vytvořená ve 14. století, představuje jeden z nejcennějších příkladů středověkého umění v Česku.

Pražský hrad byl v roce 1992 společně s historickým centrem Prahy zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, čímž byla potvrzena jeho mimořádná univerzální hodnota. Každoročně jej navštíví miliony turistů z celého světa, kteří obdivují nejen jeho architekturu, ale i nádherné zahrady s výhledem na Prahu. Královská zahrada, založená v 16. století, představuje jeden z nejkrásnějších renesančních parků ve střední Evropě.

V současnosti slouží Pražský hrad jako sídlo prezidenta republiky a je symbolem české státnosti. Pravidelná výměna hradní stráže před první bránou se stala jednou z nejfotografovanějších turistických atrakcí v Praze. Celý areál je živým organismem, který v sobě spojuje historickou hodnotu s současným významem pro český stát a jeho občany.

Staroměstské náměstí a Orloj

Staroměstské náměstí představuje jedno z nejvýznamnějších historických náměstí v Praze, které je součástí památkové rezervace UNESCO. Toto impozantní prostranství, jehož historie sahá až do 12. století, je obklopeno nádhernými gotickými, renesančními a barokními budovami, které společně vytvářejí jedinečnou architektonickou kompozici. Dominantou náměstí je Staroměstská radnice s věhlasným orlojem, který již více než 600 let udivuje návštěvníky svým propracovaným astronomickým a astrologickým mechanismem.

Pražský orloj, instalovaný na jižní stěně radnice v roce 1410, je nejstarším funkčním astronomickým orlojem na světě. Jeho tvůrcem byl hodinář Mikuláš z Kadaně a astronom Jan Šindel. Orloj se skládá ze dvou hlavních částí - astronomického a kalendářního ciferníku. Astronomický ciferník zobrazuje různé polohy Slunce, Měsíce a znamení zvěrokruhu, zatímco kalendářní ciferník představuje jednotlivé měsíce roku pomocí alegorických výjevů ze života středověkých Pražanů.

Každou celou hodinu se nad orlojem otevírají dvě okénka, ve kterých se objevuje procesí dvanácti apoštolů. Tento mechanický divadelní výjev je doprovázen pohybem dalších figurek, včetně kostlivce symbolizujícího smrt, marnivce s zrcadlem, lakomce s měšcem a Turka, který vrtí hlavou. Celé představení končí kokrháním kohouta, které symbolizuje nový začátek.

Na Staroměstském náměstí se nachází také monumentální pomník Jana Husa, který byl odhalen v roce 1915 u příležitosti 500. výročí upálení tohoto církevního reformátora. Socha od Ladislava Šalouna představuje významný příklad secesního umění a připomíná důležitou kapitolu českých dějin.

Náměstí je lemováno řadou významných historických budov, mezi něž patří gotický Týnský chrám s charakteristickými věžemi, barokní chrám sv. Mikuláše a dům U Minuty s renesančními sgrafity. Každý z těchto architektonických skvostů vypráví svůj vlastní příběh a přispívá k jedinečné atmosféře tohoto místa.

V průběhu staletí bylo Staroměstské náměstí svědkem mnoha významných historických událostí. V roce 1621 zde došlo k popravě 27 českých pánů po prohrané bitvě na Bílé hoře, což je dodnes připomínáno 27 kříži zasazenými do dlažby před radnicí. Náměstí také hrálo důležitou roli během revolučních událostí, národního obrození a vzniku samostatného Československa.

V současnosti Staroměstské náměstí slouží jako kulturní a společenské centrum Prahy, kde se konají různé slavnosti, trhy a kulturní akce. Zejména během vánočních a velikonočních trhů se náměstí promění v kouzelné místo plné stánků, vůní a tradicí. Každoročně sem přijíždějí miliony turistů z celého světa, aby obdivovali toto výjimečné místo, které představuje živoucí učebnici architektury a historie.

Josefov a židovské památky

Židovské město pražské, známé jako Josefov, představuje jedinečný komplex židovských památek, který nemá obdoby v celé Evropě. Tato pozoruhodná čtvrť, která je součástí památek UNESCO od roku 1992, vypráví příběh mnohasetleté historie židovské komunity v Praze. Původní židovské ghetto, přejmenované na počest císaře Josefa II., se nachází mezi Staroměstským náměstím a řekou Vltavou.

Staronová synagoga, nejstarší dochovaná synagoga v Evropě, je skutečným klenotem židovské architektury. Postavená ve 13. století v raně gotickém slohu, slouží dodnes jako hlavní synagoga pražské židovské obce. Podle legendy byly při její stavbě použity kameny z druhého jeruzalémského chrámu, a andělé přenesli stavbu do Prahy pod podmínkou, že bude vrácena zpět do Jeruzaléma, až přijde Mesiáš.

Mimořádně působivý je Starý židovský hřbitov, který byl založen v první polovině 15. století a používal se až do roku 1787. Na relativně malé ploše se nachází přibližně 12 000 náhrobních kamenů, ale počet pohřbených se odhaduje až na 100 000 osob. Vzhledem k nedostatku místa se pohřbívalo v několika vrstvách nad sebou, což vytvořilo charakteristický vzhled hřbitova s nakupenými náhrobky.

Významnou součástí komplexu je také Pinkasova synagoga, která dnes slouží jako památník obětí holocaustu. Na jejích stěnách jsou ručně vypsána jména 77 297 českých a moravských Židů, kteří zahynuli během druhé světové války. Tento dojemný památník připomíná tragickou kapitolu evropských dějin a slouží jako varování budoucím generacím.

Maiselova synagoga, postavená na konci 16. století díky štědrosti Mordechaje Maisela, představuje další významnou památku. Dnes slouží jako muzeum židovských dějin a uchovává cenné liturgické předměty. Španělská synagoga, nejmladší synagoga v židovském městě, okouzluje návštěvníky svou maurskou architekturou a bohatou vnitřní výzdobou inspirovanou islámským uměním.

Židovská radnice s charakteristickým orlojem s hebrejskými číslicemi a ciferníkem jdoucím proti směru hodinových ručiček symbolizuje autonomii, kterou židovská komunita v minulosti požívala. Celý komplex Josefova, včetně Klausové synagogy a Obřadní síně, představuje unikátní svědectví o životě židovské komunity v průběhu staletí.

Asanace Josefova na přelomu 19. a 20. století sice významně změnila podobu čtvrti, ale díky úsilí mnoha osobností se podařilo zachovat nejvýznamnější památky, které dnes tvoří nedílnou součást světového kulturního dědictví UNESCO. Tyto památky nejsou jen turistickou atrakcí, ale především živoucím svědectvím bohaté historie a kultury židovského národa v českých zemích.

Malá Strana a Valdštejnský palác

Malá Strana představuje jeden z nejpůvabnějších historických celků Prahy, který je právem součástí památkové rezervace UNESCO. Tato čtvrť, rozkládající se pod Pražským hradem, se může pochlubit mimořádně zachovalou barokní architekturou, která vytváří jedinečnou atmosféru starých časů. Dominantou této lokality je bezpochyby monumentální Valdštejnský palác, který nechal v letech 1623-1630 vybudovat významný český šlechtic a vojevůdce Albrecht z Valdštejna.

Valdštejnský palác představuje první velkolepou světskou barokní stavbu v Praze a dodnes ohromuje svojí rozlohou i architektonickým zpracováním. Celý palácový komplex zabírá plochu téměř celého městského bloku a zahrnuje pět nádvoří, překrásnou zahradu a množství reprezentativních sálů. Návštěvníky particularly zaujme Hlavní sál s unikátní výzdobou stropu, kde jsou zobrazeny výjevy z antické mytologie a alegorie čtyř živlů.

Přilehlá Valdštejnská zahrada je považována za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad v Praze. Její součástí je monumentální sala terrena s třemi arkádovými oblouky, umělá krápníková stěna zvaná grotta a řada sochařských děl, včetně bronzových soch od nizozemského mistra Adriana de Vries. V současnosti palác slouží jako sídlo Senátu České republiky, ale část prostor je přístupná veřejnosti.

Okolní ulice Malé Strany jsou protkány sítí malebných uliček s množstvím historických domů, paláců a církevních staveb. Mezi nejvýznamnější památky této čtvrti patří chrám sv. Mikuláše, který je považován za vrcholné dílo českého baroka. Jeho mohutná kopule a věž tvoří charakteristickou siluetu pražského panoramatu.

Na Malé Straně najdeme také řadu dalších významných paláců, jako je Lichtenštejnský palác, Thunovský palác či Lobkovický palác. Každá z těchto staveb vypráví svůj vlastní příběh a přispívá k celkové historické hodnotě této lokality. Právě koncentrace tak významných architektonických památek na relativně malém území činí z Malé Strany unikátní urbanistický celek hodný ochrany UNESCO.

Specifickou atmosféru této čtvrti dotváří také množství malebných zákoutí, historických hostinců a řemeslných dílen, které připomínají doby dávno minulé. Malostranské náměstí, které je rozděleno kostelem sv. Mikuláše na horní a dolní část, představuje přirozené centrum této části města. Okolní domy s podloubími a barokními fasádami vytvářejí autentickou kulisu, která láká návštěvníky z celého světa.

Díky své mimořádné historické a architektonické hodnotě je Malá Strana s Valdštejnským palácem neodmyslitelnou součástí pražské památkové rezervace UNESCO a představuje jeden z nejcennějších dokladů středoevropského urbanismu a architektury od románského období až po současnost.

Praha je živoucí galerií architektury, kde každá budova vypráví příběh staletí a každý kámen je svědkem historie našeho národa. Procházet se po těchto památkách UNESCO znamená dotýkat se samotné duše českého dědictví.

Květoslav Němec

Vyšehrad a jeho opevnění

Vyšehrad představuje jednu z nejvýznamnějších národních kulturních památek Prahy, která je součástí prestižního seznamu UNESCO. Tato monumentální pevnost, tyčící se nad pravým břehem Vltavy, má tisíciletou historii sahající až do 10. století. Opevnění Vyšehradu prošlo během staletí dramatickým vývojem a představuje unikátní ukázku středověkého fortifikačního umění.

Původní hradiště bylo v 11. století za vlády Vratislava II. přestavěno na kamenný hrad, který se stal druhým významným sídlem českých panovníků. Současná podoba opevnění pochází převážně z období baroka, kdy byla pevnost modernizována podle nejnovějších vojenských poznatků. Mohutné cihlové hradby s bastiony tvoří charakteristický prvek panoramatu Prahy a dokumentují vrcholné období pevnostního stavitelství.

Nejstarší dochované části opevnění zahrnují fragmenty románských hradeb z 11. a 12. století, které jsou dodnes patrné v některých úsecích. Gotické období přineslo významné rozšíření fortifikace, především za vlády Karla IV., který nechal Vyšehrad začlenit do systému městského opevnění Nového Města pražského. Tehdejší hradby byly zesíleny mohutnými věžemi a bránami, z nichž se částečně dochovala Špička a Táborská brána.

Zásadní přestavba opevnění proběhla v 17. století, kdy byla pevnost adaptována na barokní citadelu. Vznikl tak složitý systém bastionů, kurtin a příkopů, který měl zajistit účinnou obranu proti modernímu dělostřelectvu. Nejpůsobivějším prvkem této přestavby je Leopoldova brána, monumentální vstupní portál zdobený císařskými symboly.

V současnosti představuje vyšehradské opevnění jedinečný architektonický celek, který kombinuje prvky různých historických období. Návštěvníci mohou obdivovat mohutné cihlové bastiony, které nabízejí překrásné výhledy na Prahu, procházet se po koruně hradeb nebo zkoumat tajemná podzemní kasemata. Součástí komplexu jsou také Cihelná brána a Táborská brána, které tvoří hlavní vstupy do areálu.

Vyšehradské opevnění je nejen významnou památkou vojenské architektury, ale také důležitým svědkem českých dějin. V jeho zdech se odehrály klíčové události našich dějin a dodnes představuje symbol české státnosti a kulturní identity. Pravidelná údržba a citlivé restaurátorské zásahy zajišťují, že tato jedinečná památka zůstává zachována pro budoucí generace v autentické podobě.

Areál Vyšehradu včetně opevnění je součástí pražské památkové rezervace, která byla v roce 1992 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Toto uznání potvrzuje mimořádnou historickou a architektonickou hodnotu komplexu, který představuje jeden z nejcennějších příkladů fortifikační architektury ve střední Evropě.

Klementinum a barokní knihovna

Barokní komplex Klementina patří mezi nejvýznamnější architektonické památky Prahy a jeho historie sahá až do 11. století. Původně zde stála románská kaple zasvěcená svatému Klementovi, která dala později název celému areálu. V roce 1556 přišli do Prahy jezuité a začali budovat rozsáhlý komplex, který se stal jedním z největších stavebních projektů barokní Prahy.

Nejvzácnějším prostorem Klementina je bezesporu barokní knihovní sál, který byl dokončen v roce 1727. Tento nádherný sál je zdoben překrásnými freskami od Jana Hiebla, které symbolizují význam vzdělání a moudrosti. Strop knihovny je vyzdoben portréty jezuitských učenců a alegorickými výjevy. Původní barokní interiér se zachoval prakticky nedotčený, včetně původních glóbů z 18. století a unikátního souboru astronomických a geografických přístrojů.

Knihovna obsahuje více než 20 000 vzácných svazků, z nichž nejstarší pocházejí ze středověku. Mezi nejvzácnější díla patří rukopisy z 11. až 16. století, prvotisky a staré tisky. Interiér knihovny je vyzdoben nádherným dřevěným mobiliářem z ořechového dřeva, který byl vyroben podle návrhu Kiliana Ignáce Dientzenhofera. Zajímavostí jsou tajné chodby ukryté za falešnými hřbety knih, které sloužily knihovníkům k přístupu do vyšších pater regálů.

V komplexu Klementina se nachází také Astronomická věž, která byla postavena v letech 1722-1723. Věž sloužila k astronomickým a meteorologickým pozorováním a dodnes je zde nejdelší nepřerušovaná řada meteorologických měření ve střední Evropě, která začala již v roce 1775. Z ochozu věže se nabízí jedinečný výhled na historické centrum Prahy, které je zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Součástí komplexu je také Zrcadlová kaple, která je považována za jednu z nejkrásnějších barokních kaplí v Praze. Její název je odvozen od zrcadlové výzdoby stěn, která vytváří unikátní světelné efekty. Kaple slouží v současnosti jako koncertní síň s vynikající akustikou.

Klementinum představuje mimořádně cenný doklad barokní architektury a vzdělanosti v českých zemích. Jeho význam daleko přesahuje hranice České republiky, což potvrzuje i jeho zařazení mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO. V současnosti slouží jako sídlo Národní knihovny České republiky a je přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek, během kterých mohou návštěvníci obdivovat krásu barokní architektury a seznámit se s bohatou historií této významné památky.

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně

Barokní kostel svatého Mikuláše představuje jednu z nejvýznamnějších sakrálních staveb v Praze a je nedílnou součástí památkové rezervace zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO. Tato monumentální stavba, tyčící se na Malostranském náměstí, byla budována v letech 1704-1755 podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliana Ignáce. Její architektonické řešení představuje vrchol českého radikálního baroka a svojí výškou 79 metrů se řadí mezi dominanty pražského panoramatu.

Interiér kostela ohromuje návštěvníky svojí bohatou výzdobou, která zahrnuje fresky od Jana Lukáše Krackera a Františka Xavera Palka. Zejména kopule s výjevem oslavy sv. Mikuláše patří k nejpůsobivějším barokním malbám v Česku. Pod kopulí se nachází monumentální hlavní oltář s obrazem patrona kostela, který vytvořil Karel Škréta. Umělecká výzdoba interiéru představuje harmonické spojení architektury, malířství a sochařství, což bylo typickým znakem barokního gesamtkunstwerku.

Věž kostela sv. Mikuláše sloužila v průběhu historie různým účelům. Za vlády komunistického režimu byla využívána Státní bezpečností jako pozorovatelna diplomatické čtvrti. Dnes je věž přístupná veřejnosti a nabízí jedinečný výhled na historické centrum Prahy. Z jejího ochozu lze obdivovat střechy Malé Strany, Hradčany s Pražským hradem i panorama Starého Města.

Kostel je součástí unikátního urbanistického celku Malé Strany, který představuje mimořádně zachovalý příklad středověkého městského uspořádání s pozdějšími barokními úpravami. Právě tato autenticita a integrita historického prostředí byla jedním z důvodů zápisu historického centra Prahy na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1992.

Významnou součástí kostela jsou také varhany z roku 1746, na které údajně hrál Wolfgang Amadeus Mozart během svého pražského pobytu. Tento nástroj s 2500 píšťalami dodnes slouží při pravidelných koncertech duchovní hudby, které přitahují milovníky klasické hudby z celého světa.

V kontextu památek UNESCO v Praze představuje kostel sv. Mikuláše klíčový příklad barokní architektury, který dokumentuje vysokou úroveň uměleckého řemesla 18. století. Jeho význam přesahuje hranice České republiky a řadí se mezi nejvýznamnější barokní stavby střední Evropy. Pravidelná údržba a restaurátorské práce zajišťují zachování této památky pro budoucí generace v souladu s požadavky UNESCO na ochranu světového kulturního dědictví.

Strahovský klášter a jeho knihovny

Strahovský klášter, založený v roce 1143, představuje jeden z nejcennějších architektonických komplexů Prahy a právem patří mezi památky UNESCO. Tento premonstrátský klášter, tyčící se nad Malou Stranou, v sobě ukrývá především dva jedinečné knihovní sály - Filosofický a Teologický, které jsou skutečnými klenoty barokní architektury.

Filosofický sál, vybudovaný v letech 1785-1794, ohromuje návštěvníky svou monumentální výzdobou a freskami. Stropy zdobí mistrovské dílo Františka Antonína Maulbertsche zobrazující duchovní vývoj lidstva. Knihovní sál ukrývá více než 42 000 svazků zaměřených na filosofii, astronomii, matematiku a další vědy. Masivní ořechové regály sahající až ke stropu jsou zdobeny zlacenými řezbami a vytváří působivou atmosféru učenosti a vznešenosti.

Teologický sál, starší ze dvou knihoven, vznikl v barokním stylu v 17. století. Jeho stěny zdobí štukové výjevy a fresky s náboženskou tematikou. Particularly zajímavé jsou globusy z počátku 17. století, které představují tehdejší znalosti o světě. V sále se nachází přes 18 000 svazků teologické literatury, včetně mnoha prvotisků a rukopisů nevyčíslitelné hodnoty.

Součástí klášterního komplexu je také bazilika Nanebevzetí Panny Marie, která prošla několika přestavbami a dnes představuje působivou ukázku barokní architektury. Její interiér zdobí fresky od Siarda Noseckého a oltářní obraz od Petra Brandla. Klášterní zahrada poskytuje nádherný výhled na Prahu a Pražský hrad.

V průběhu staletí klášter čelil mnoha výzvám - od husitských válek přes josefínské reformy až po komunistický režim. Přesto si zachoval svou původní funkci a dnes představuje živoucí centrum vzdělanosti a duchovního života. Knihovny obsahují více než 200 000 svazků, včetně 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, což z nich činí jednu z nejvýznamnějších historických knihoven ve střední Evropě.

Strahovský klášter není jen památkou UNESCO, ale především živým organismem, kde se stále udržují tradiční hodnoty premonstrátského řádu. Kromě knihoven zde návštěvníci mohou obdivovat obrazárnu s významnými díly středověkého a novověkého umění, včetně slavné Strahovské madony z roku 1220. V současnosti klášter slouží jako důležité kulturní centrum, kde se konají koncerty, výstavy a další kulturní akce, čímž významně přispívá k kulturnímu životu hlavního města.

Rekonstrukce a restaurátorské práce probíhající v posledních desetiletích pomohly zachovat tento unikátní komplex pro budoucí generace. Strahovský klášter tak zůstává živoucím svědectvím české historie a významným příkladem kulturního dědictví UNESCO v Praze.